28 let poté: Chrám z kostí – Recenze

Uběhlo půl roku a máme zde pokračování 28 let poté, tentokrát s podtitulem Chrám z kostí. Dannyho Boyla na režisérském křesle vystřídala Nia DaCosta, která důstojně rozvíjí předchozí díl a v některých ohledech jej dokonce i překonává. Vše, co jsem si pochvaloval na loňském díle – od hutné atmosféry a worldbuildingu až po herecké výkony – je zde dotaženo na jedničku.

Zvláštní péče je věnována postavám doktora Kelsona a Jimmyho Crystala. Jak Ralph Fiennes, tak Jack O’Connell jsou ve svých rolích úžasní a je radost sledovat oba jejich charaktery. Každý z nich představuje zcela odlišný svět a divák dostává prostor se s každým z nich postupně seznamovat, dokud nedojde k jejich střetu. Ten je pak pomyslnou třešničkou na dortu celého snímku. Závěrečná scéna v kostnici mi nejspíš zůstane navždy vypálena do sítnice!

Necelé dvě hodiny stopáže utekly jako voda a já se u titulků divil, že už je konec. Je to přesně ten typ filmu, na který se vyplatí jít do kina. Jednoznačně doporučuju.